Přeskočit navigaci
Safe Internet Day

K světovému dni prevence sebevražd 10. 9.

Naposledy upraveno: 9. 9. 2018

Na 10. září byl Mezinárodní asociací pro prevenci sebevražd (International Association for Suicide Prevention - IASP) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyhlášen Světový den prevence sebevražd (World Suicide Prevention Day).
Každý z nás se někdy ocitl v situaci, kdy prožíval nežádoucí vybočení z běžného rytmu života – něco se mu přihodilo, nepovedlo, někdo mu ublížil nebo ublížil on někomu, či se mu nedařilo dlouhodobě a nevěděl, kudy dál.
Taková situace je často nazývána krizí. Není snad nikoho, kdo by si dobrovolně přál se v krizi se octnout. Často a právem je pro svou náročnost, zátěž a citové investice vnímána negativně. Slovo „krize“ však pochází z řeckého výrazu „krisis“, který se užíval v lékařské terminologii a znamenal bod obratu, náhlou změnu v průběhu nemoci, která vedla k uzdravení či smrti pacienta.
V čínském obrázkovém písmu je slovo krize složeno ze dvou znaků: wei a ji. Wei znamená nebezpečí, hrozbu, naproti tomu „ji“ znamená příležitost, šanci. Nebezpečí a šance stojí velmi blízko sebe. Ocitnout se v ohrožujícím prostoru krize znamená dostat příležitost, která by jinou cestou nepřišla – příležitost k tomu vnímat svět a vše kolem něj a na něm, včetně sebe sama, jinak, příležitost vidět nové věci, příležitost poznat více sebe i jiné a na své životní cestě se někam posunout.
Málokdo, kdo se ocitne v epicentru krizové situace, tuto příležitost vnímá. Spíše bývá problémem či jejich množinou pohlcen, pociťuje nepohodu, úzkost či tíseň a snaží se opět dosáhnout dřívější rovnováhy. Někdy se to nedaří. Člověk může mít pocit, že se prostor kolem něj či v něm zužuje, může se cítit se bezmocný, může ztratit cestu ven.
Právě tehdy může chtít „všecko zabalit“, utéci všem problémům jednou provždy – zvolit cestu dobrovolného odchodu ze světa, pokusit se „spáchat sebevraždu.“ Počet těch, kteří se takto rozhodnou a svůj čin dokonají, si nezadá s počtem lidí, kteří zemřou při autonehodě, což jistě není potěšující. Mnohdy jednají impulsivně, jindy plánovaně, například po bilančním zvážení všech možností. Častokrát zůstane motiv sebevraždy utajený i těm nejbližším.
Co dělat, pokud se setkáme s někým, kdo má v úmyslu se pokusit o sebevraždu, nebo o této možnosti uvažuje? Nabízíme desatero tipů, jak s takovým člověkem jednat.
1. O sebevraždě otevřeně mluvit, zeptat se na jedincovy úmysly.
Dotazovat se „co se stalo“, ne „proč chcete spáchat sebevraždu“. Ptát se na nedávnou minulost, pověstnou „poslední kapku“, Vyjádřit zájem, pochopení, udržovat kontakt.
2. Ptát se, co jedinec od sebevraždy očekává, co mu má přinést - většinou úlevu, klid, pokoj, konec utrpení, dlouhý spánek, únik… (mohou se najít i jiné cesty k dosažení těchto očekávání)
3. Zkusit opatrně, citlivě klást otázky, zda jedinec přemýšlel, „co bude potom“. Co nastane v jeho okolí bezprostředně po smrti? Kdo jej najde? Jaká bude jeho reakce? Jak bude vypadat pohřeb? Jací lidé tam budou? Těmito otázkami mohou být otevřena nová témata a rozhodnutí směrem k sebevraždě odkloněno.
4. Zkusit sebevraždu oddálit – jedinec může nejprve zkusit jiné možnosti. „Udělat to můžeš kdykoliv, můžeš ještě…“
5. Pokud je jedinec ochoten mluvit a sdělovat se, s trpělivostí naslouchat, i opakovaně přicházejícím sdělením.
6. Dát možnost otevřeně vyjádřit jeho pocity, projevit účast a pochopení, právo cítit se, jak se cítí, projevovat soucit a empatii. „To muselo být těžké“, „Taky nevím, jak bych to zvládl“ apod.
7. Ptát se na minulou zkušenost – kdy řešil něco náročného, jak se mu to podařilo, co jej udrželo nad vodou, na to, jestli by tato zkušenost mohla pomoci i nyní.
8. Vyjadřovat svoje pocity i přání: „Mám o tebe strach.“
9. Citlivě poukazovat na „světýlko na konci tunelu“, nabízet naději, přesvědčení, že to všechno má nějaký smysl, který může časem uvidět –pokud dá životu šanci – sebevražda (pokud je dokonaná) je definitivním a neodvratitelným „řešením“.
10. Nabídnout odbornou pomoc (linky důvěry, krizová centra, psychologická či psychiatrická pomoc), podle míry závažnosti ji zprostředkovat, doprovodit. V případě započatého pokusu
o sebevraždu neodkladně volat tísňové volání 112.
S těmito tipy se ovšem pojí také to, co rozhodně nedělat:
:: Nepanikařit
:: Neobviňovat
:: Neodsuzovat
:: Nemoralizovat
:: Nebagatelizovat
:: Neslibovat
:: Nepoužívat fráze „to bude dobrý“ „ráno moudřejší večera“ „žádná kaše se nejí tak horká“ apod.
:: Nebrat si osobně, pokud je jedinec pokoušející se o sebevraždu agresivní, vyčítá, užívá nadávky
:: Nevzbuzovat výčitky svědomí
:: Nevyhrožovat („půjdeš do pekla“)
Již to, že nabídneme svoji účast a blízkost, může mít hojivý a zklidňující efekt. Člověk je vztahová bytost a přítomnost druhého potřebuje, zvláště tehdy, když mu není dobře. Nebojme se takovou pomoc poskytnout, a to i proto, že ji jednou můžeme rovněž potřebovat.

zpět na hlavní stránku

Kontakty na linku důvěry

Telefon

549 241 010

Mobil

608 902 410

Skype

modralinka

E-mail

help@modralinka.cz

 

V provozu denně
od 9.00 do 21.00 hod.


ikona - FaceBook

Modrá linka je členem International Federation of Telephone Emergency Services


 

Kdo nás podporuje...


English flag  English