Přeskočit navigaci
Safe Internet Day

Příběhy



O mentální anorexii...

Poruchy příjmu potravy (mentální anorexie či mentální bulimie) se ve společnosti vyskytují stále častěji. Pro dívky, které touto nemocí trpí je to většinou „běh na dlouho trať“, než si uvědomí, že se s nimi děje něco, co jim neprospívá, že jsou nemocné. Stejně vyčerpávající je to však i pro blízké nemocných. Během nemoci se prohlubuje mezi nemocnou dívkou či chlapcem a jejich blízkými propast nepochopení a odcizení. Jak mentální anorexie dokáže „zamávat“ s Marií, si můžete přečíst tady:

 

Marie: Jsem tlustá, nikdy nebudu taková, jako v časopisech. Nikoho nezajímám, nejsem tak krásná, nejsem tak hubená.

„Mentální anorexie“: Možná s trochou snahy by se to dalo změnit.

Marie: Tak já to zkusím, možná by stačilo zhubnout pár kilo a kámošky to zaujme a kluky snad taky. Nebudu pár dní jíst, to přece zvládnu.

„Mentální anorexie“: Výborně, rozhodla ses k velice důležitému kroku. Uvidíš, že budeš šťastná, až zhubneš. Všem tím dokážeš, že jsi ta nejlepší, všichni se s Tebou budou chtít kamarádit.

Marie: Už se těším. Konečně budu oblíbená a všichni budou koukat, co dokážu.

Po několika týdnech dřiny a přemáhání se dostavil první vytoužený úspěch, několik ztracených kilogramů přineslo pocity krásy a štěstí. Pár lidí si opravdu všimlo změny a někdo dokonce prohodil i pár oceňujících slov. Lidé nejbližší si však nevšimli nebo to alespoň neřekli dostatečně nahlas.

Marie: Všimnout by si snad mohli.

„Mentální anorexie“: A čeho, vždyť spíš tloustneš, než hubneš, podívej se na ty špeky kolem pasu, za co by Tě asi tak chválili?

Marie: Hm, asi máš pravdu, opravdu se na mě nedá koukat, musím zhubnout ještě pár kilo.

„Mentální anorexie“: Výborně, tomu říkám dobrý nápad, ještě pár kilo.

A tak se stalo, že Marie místo snídaně chvátala do školy, obědu se vyhýbala s poznámkami, že ve školní jídelně se přece nedá jíst a odpoledne prostě neměla hlad. Po několika týdnech si i ty nejbližší začali všímat dívčiny změny. K jejímu údivu však nedostala toužené ocenění a pochvalu, ale neporozumění, co se to s ní vlastně děje a ať přestane blbnout a začne zase pořádně jíst.

„Mentální anorexie“: A to si říkají nejbližší, vždyť Ti vůbec nerozumí, nedokáží nic pochopit, bude lepší se s nimi o těchto věcech nebavit. Přece nebudeš riskovat to, že Tě budou nutit jíst, co jí oni a že kvůli tomu přibereš. Přece chceš jít „svou vlastní cestou“.

Marie: Nechápu, že nevidí, jak jsem se vylepšila. Proč bych měla měnit něco, v čem je mi dobře? Možná máš pravdu, třeba když zhubnu ještě o něco víc, tak se jim to bude líbit, budou mě obdivovat, minimálně moje kamarádky. Budu perfektní a pak si toho konečně všimnou i doma a budou mít důvod být na mě pyšní.

Mentální anorexie zcela ovládla Mariino myšlení. Trávila několik hodin denně počítáním kalorií a přidala i tělesné cvičení. Hubla a chřadla. Ocenění a obdiv se však nedostavili. Jaké rozčarování, když místo vysněných vztahů padala do stále větší samoty a vyčerpání. Stávala se nervózní a nesnesitelnou nejen pro své okolí, ale i pro sebe, nenáviděla se.

 

Je možné, že se potýkáte se stejnou nemocí jako Marie, ale Vaše důvody či pocity jsou jiné. Každý z nás je přece individuální a prožívá a přemýšlí o věcech trochu jinak. Je důležité však vědět, že jde o nemoc, která vážně ohrožuje zdraví člověka a může vést i ke smrti. Je těžké určit, kde je ta hranice, která leží mezi obecně rozšířeným zdůrazňováním štíhlosti a poruchou příjmu potravy. Často však alespoň tušíme, kdy s námi něco není v pořádku a jde spíše o to sebrat odvahu a sílu a udělat ten první krok k vyhledání odborné pomoci, která je v léčbě poruch příjmu potravy důležitá a často nezbytná. Existuje účinná léčba, která dokáže tuto nemoc překonat a čím dříve je započata, tím větší naději na úspěch v sobě skrývá. Někdy je těžké v sobě nalézt odvahu k vyhledání psychologa či psychoterapeuta. Někdy ani nevíme, kde začít, kde sehnat kontakty. Někdy si prostě jen potřebujeme srovnat svoje pocity či myšlenky…k tomu všemu je tu Modrá linka, která poskytuje jak bezpečný a anonymní prostor pro společný rozhovor, tak i kontakty na příslušné odborníky. Existují i jiné organizace, které jsou přímo specializované na oblast poruch příjmu potravy. Jednou z nich je Anabell, o níž se více dočtete na www.anabell.cz.

Dlouhodobé studie i zkušenosti našich klientek ukazují, že úspěšná léčba existuje. K ní je však nutné odhodlání ke změně, každodenní trpělivost a síla k překonání pochybností. Jedno je však jisté: vyplatí se to!

zpět

Kontakty na linku důvěry

Telefon

549 241 010

Mobil

608 902 410

Skype

modralinka

E-mail

help@modralinka.cz

 

V provozu denně
od 9.00 do 21.00 hod.


ikona - FaceBook

Modrá linka je členem International Federation of Telephone Emergency Services


 

Kdo nás podporuje...


English flag  English