Přeskočit navigaci
Safe Internet Day

Příběhy



Jak si najít kamarády?

Vždycky jsem měl problém zapadnout do kolektivu. Poprvé jsem na Modrou linku volal někdy na druhém stupni základní školy. Bylo nás ve třídě asi jen sedm kluků. A žádný z nich nebyl tím, s kým bych chtěl kamarádit. Rozebírali jsme spolu s pracovnicí linky jednotlivé kluky ze třídy a důvody, proč s nimi kamarádit nebo nekamarádit. Nejdřív mě trošku naštvala, protože jsem se vlastně dozvěděl, že jsem moc náročný.

Ale nedalo mi to a zkusil jsem to ještě jednou, napsal jsem e-mail. I z něj vyplynulo, že je třeba občas přimhouřit oko, být k ostatním tolerantnější. Mimo jiné mi položili otázku, co si vlastně pod pojmem přátelství představuju, co by mi měl přítel nabídnout – a také – co nabízím já jako přítel. Musel jsem uznat, že ani já nejsem dokonalý a zkusil se znovu zamyslet nad kluky v naší třídě. A nakonec se s jedním z nich trochu více skamarádil. Nebylo to tak těžké. Tím, že nás bylo v převážně holčičí třídě málo kluků, spoustu jsme toho dělali všichni dohromady. A ten kluk mezi ostatní taky tak úplně nezapadal, takže něco společného jsme přece jen měli ;o)

Na střední škole jsem ale znovu řešil stejný problém. Přihlásil jsem se na školu, která mě lákala svým zaměřením, i z toho důvodu, že na základce mě to moc nebavilo a tomu odpovídaly i mé známky. Ale sešli se tam kluci, kteří svůj čas trávili převážně tím, že se někde poflakovali, popíjeli a kouřili. Prostě nic zábavného, nic pro mě. A tak jsem zkusil znovu Modrou linku. Vlastně mi opět bylo řečeno, že mám vysoké nároky, ale tentokrát už jsem na to byl tak trochu připravený. Uvědomil jsem si, že je to vlastně tak. Nedal jsem svým novým spolužákům moc šanci a hned si řekl, že to nejsou kluci pro mě. Rozhovor mi pomohl k tomu, že jsem se obrnil trpělivostí a začal se o kluky ze třídy více zajímat. Využíval jsem příležitostí, kdy jich nebylo moc pohromadě a mluvil jsem s nimi o všem možném. A zjistil jsem, že někteří se jenom snaží přizpůsobit, zavděčit se nebo zalíbit těm, ze kterých se brzy stali tzv. kápové třídy. A byli i takoví, kteří se sice rádi poflakovali, zároveň měli ale i jiné zájmy a docela se s nimi dalo bavit. Vzpomněl jsem si i na to, co mi dal předchozí kontakt s Modrou linkou – tehdy jsem si našel kamaráda tím, že jsem se začal zajímat o kluka, který také nezapadal- A i když jsme na sebe tak nějak zbyli, zažili jsme leccos, co bylo fajn.

A tak jsem prošel střední školou tak, že jsem se občas bavil téměř s každým (se všemi se mi to opravdu nedařilo, přece jen nejsem dokonalý a s některými jsem se prostě nechtěl zahazovat). Navíc jsem dostal radu, že bych mohl zkusit nějaký zájmový kroužek, protože tam pravděpodobně potkám ty, se kterými budu mít něco společného. Konečně jsem potkal dva kluky, o kterých můžu říct, že jsou to kamarádi. A ve třídě jsem se také necítil osamělý.

A vysokou školu už jsem vzal jako příležitost. Nepotřeboval jsem už volat na Modrou linku, protože jsem si sám pro sebe vytvořil pravidla, jak sis najít přátele. Dospěl jsem k nim i díky Modré lince, ale i díky vlastním zkušenostem. To, že jsem měl potíže někam zapadnout, jistě souviselo i s tím, že stejně tak, jako ostatní připadají divní mně, připadám divný já jim. Moje pravidla mi ale pomáhají:

A tak jsem na vysoké škole a chodím do předmětů, které mě baví, ani nemusejí být povinné. Potkal tam spoustu studentů, se kterými si mám co říct. V kruhu se bavím téměř se všemi. A ke dvěma blízkým přátelům ze střední školy přibyl ještě jeden. Kluk, který rozhodně nebývá středem pozornosti, ale už jsem si zvykl na to, že to máme společné. I když poslední dobou se to malinko mění. Ne, že bych byl ve středu dění, ale tím, že se o ostatní zajímám a mluvím s nimi, už nestojím úplně na okraji.

zpět

Kontakty na linku důvěry

Telefon

549 241 010

Mobil

608 902 410

Skype

modralinka

E-mail

help@modralinka.cz

 

V provozu denně
od 9.00 do 21.00 hod.


ikona - FaceBook

Modrá linka je členem International Federation of Telephone Emergency Services


 

Kdo nás podporuje...


English flag  English