Přeskočit navigaci
Safe Internet Day

Příběhy



Příběh od "Probably"

Ahoj Modrá linko.

I já jsem se rozhodla svěřit se Vám se svým příběhem a pevně doufám, že se najde aspoň jeden člověk, kterému tím pomůžu.

Je mi 21 let a můj příběh se odehrál v průběhu 8 měsíců mezi 10 a 11 rokem mého života. Měla jsem báječného kamaráda - tedy alespoň jsem si to zpočátku myslela. Byl o mnoho starší, rozumný, milý a pozorný. Já byla samotář bez kamarádek, a tak jsem byla ráda, že někoho mám. Uběhlo dost času a pak se stalo něco, co bych nikdy nečekala. Tento člověk mě začal pohlavně zneužívat.

Vyklubal se z něj pedofilní sadista a já prožila mnoho dnů plných bolesti, strachu a ponížení. Styděla jsem se, měla jsem obrovský strach, nevěděla jsem co mám dělat a neuměla jsem z toho nijak vycouvat. Dnes vím, že na to měla podíl i výchova v rodině, kde jsme nikdy nemluvili o sexu, o tom, co se smí a co ne. Když mé zneužívání v 11 letech přestalo (patrně díky začátku menstruace a růstu prsou, které mě změnily z malého děcka, které ho tak vzrušovalo), myslela jsem, že dokážu zapomenout. Ale nestalo se. Od té coby mám panickou hrůzu z mužů, sex je pro mě nejodpornější věc na světě, mám noční můry, nenávidím jakýkoli dotyk, tmu a nejsem schopna navázat vztah.

Před rokem toto všechno vyústilo v deprese a reálné uvažování o sebevraždě. Naštěstí jsem v té době potkala ženu, která mi moc pomohla a stále pomáhá. Náhodné setkání vyústilo v kamarádství a smskový vztah, ve kterém se mi svěřila se svým zážitkem z dětství (pokus o znásilnění), ona byla první, kdo mi řekl že to, jak mi je, je příznak deprese, a v podstatě mě donutila zavolat psychoterapeutovi, kam nyní chodím.

Není jednoduché s někým mluvit o takto choulostivých věcech, znovu je po tolika letech oživovat a znovu prožívat, ale je to jediná cesta. Často pochybuji o tom, jestli mé rozhodnutí tyto problémy řešit bylo dobré, ale také vím, že kdybych s tím zůstala dál sama, nezvládnu to. Pomalu se učím žít s faktem, že jsem byla pohlavně zneužívané dítě, ještě pomaleji se učím, že i tak se dá žít život, který má nějakou cenu a neznamená jen strach.

Vím, že to bude ještě moc dlouhá cesta a jsem ochotna ji podstoupit. Jen chci všem říct: Pokud se vám něco takového stalo, děje nebo stane, nebuďte s tím sami, najděte pomoc dřív, než vám uteče spousta let života, který by jinak mohl být mnohem lepší. A pokud nevíte komu napsat, můžete napsat i mně. Nechci aby další z vás trpěli za činy někoho jiného a jsem tu pro vás.

probably@post.cz

zpět

Kontakty na linku důvěry

Telefon

549 241 010

Mobil

608 902 410

Skype

modralinka

E-mail

help@modralinka.cz

 

V provozu denně
od 9.00 do 21.00 hod.


ikona - FaceBook

Modrá linka je členem International Federation of Telephone Emergency Services


 

Kdo nás podporuje...


English flag  English